Lanzarote 2023

Základní údaje:

Na kolik nás to vyšlo ? Cena je dohromady za dospělého a dítě 10let. (rezervace několik měsíců dopředu)

Půjčení auta u TOPCAR přes DiscoverCars 4665,- + 500euro vratný deposit (free booster, full coverage)
Ubytování Casa Diama přes booking 15905,-
Hotel v Bratislavě u letiště 1 noc 1400,-
Flix bus 1700,-
Letenky Ryanair 10000,- (396euro, kabinové zavazadlo v ceně)
Benzín 1200,-

Obtížnost řízení: NÍZKÁ (na Lanzarote se jezdí velice jednoduše, ve městech je třeba dávat trochu pozor protože ulice jsou úzké, mimo město jsou nastaveny nízké rychlosti (což je někdy docela otravné) a u silnic měří radary, značky bývají nakreslené přímo na silnici). Do kopců Vás někdy zdrží řidič, který jede ještě pomaleji než vy a vznikne za ním kolona. Většina lidi dodržuje předpisy.

Auto jsme vraceli relativně špinavé, uvnitř zapískované, ale nikdo nic neřešil.

První den 14.8.2023 pondělí

1) Odjezd Roztyly – Slovensko Bratislava

2) Ubytování v hotelu u letiště Aviator Garni Hotel Bratislava

Kanárské ostrovy nás lákaly svou exotickou přírodou, černými plážemi a vulkány. Letenky na Lanzarote jsem jako obvykle koupila několik měsíců dopředu. Letěli jsme z Bratislavy se společností Ryanair a do Bratislavy jsme se dostali Flixbusem s odjezdem z Prahy - Roztyly. Jednu noc jsme si zakoupili přespání v hotelu u letiště v Bratislavě. Cesta tam proběhla bez komplikací. Najít ten správný autobus z bratislavského centra k letišti byla nicméně trochu challenge. Pro zakoupení lístku jsem narychlo stahovala aplikaci a přes ní jsem kupovala jízdenky online (za jízdy :) )

Brzy ráno nás na letiště dopravil autobus. Zastávka byla hned za hotelem.

Druhý den 15.8.2023 úterý

1) Odlet ráno cca 6:00, přílet 11:00

2) Půjčení auta u TopCar, Hyundai i10

3) Příjezd do ubytování 12:58 Casa Diama, Yaiza

4) Návštěva nejhoršího McDonald v Puerto del Carmen

5) Odjezd na pláž do města na jihu Puerto del Carmen 18:00

6) LIDL v C.Salinas

7) Návrat domů 21:30

Na letišti Lanzarote jsme si půjčili auto v půjčovně TopCar. Autíčka mají vedle letiště na velkém parkovišti. Všechna auta se zdála uplně nová. Dostali jsme Hyundai i10. Na vození příjemné, do kopců lenivé. Po prašných písčitých cestách dostalo dost zabrat.

Nastartovali jsme, pustili navigaci a vyrazili jsme hledat naše ubytování. Mělo být přímo v parku Timanfaya. Uprostřed ostrova. Ostrov je velmi malý, po dvou dnech ježdění už jsme znali cesty zpaměti.

Příjezd k ubytování byl po prašné cestě doslova uprostřed černé pouště. Od kol se nám prášilo, „ídesítka“ nadskakovala a hrabala jak o život. Když jsme dorazili k bílé budově uprostřed vinice, zasazené mezi dvěma vulkány, V tu chvíli jsem si říkala „sakra, tak tohle bude něco“ .. nikdo nikde, žádní lidé, žádná civilizace, pouze ďolíčky vysázené lávovými kameny, kam až oko dohlédlo na všechny strany a uprostřed každého zasazená vinná réva. Tyto systémy stavby používají místní k zachytávání vody a k ochraně rostlin před větrem.

Domek měl dvě jednotky. Později se vedle nás nastěhovali sousedi, naštěstí druhá jednotka byla jakoby za rohem. Bazén s ledovou vodou (bohužel) byl společný (bohužel), ale dalo se to. Za to krásné umístění se toto dalo odpustit 🙂.

Ubytovali jsme se a vyrazili po prašné cestě zpět objevovat blízké město Puerto del Carmen, najíst se a vykoupat se. Vystáli jsme si šílenou frontu v nejnechutnějším McDonaldu, co jsem kdy viděla – tam opravdu nechoďte. Nakonec jsme tam jídlo nechali na stole a odešli. Celkově města na Lanzarote nejsou nic moc krásného. Omlácené budovy, špína, prach, vedro, sucho. Ten, kdo jede do hotelu, tohle asi ani nemá možnost vidět.

Na Lanzarote byly krásné pláže, vulkány, výhledy a skalní masivy. To, čím vás zklamou města, oproti tomu několikanásobně vynahradí divoké vnitrozemí. I jen samotné cestování autem je neuvěřitelné krásné. Člověk neustále někde zastavuje a fotí. To v hotelu s cestovkou také nezažijete. Cesty jsou nekonečné a vedou skrze divokou, černočervenou, pekelnou pustinu plnou vulkánů, zvláštních kaktusů, palem, a jiných druhů rostlinstva, kterého je však na Lanzarote pomálu.

Pláž v Puerto del Carmen není nic moc. Jelikož jsme už ale chtěli jít k moři, tak jsme se tam v podvečer šli podívat a vykoupat.

Poté, jako obvykle, vyhledat nejbližší LIDL, nakoupit a domů. V noci nás na terase za okenicemi navštívil nějaký děsivý tvor, takže jsme se trochu báli, obzvlášť v té pustině. Cosi velkého černého se žlutýma zářícíma očima. Zavřeli jsme okenice a byli zabednění až do rána.🤣

Třetí den 16.8.2023 středa

1) Krásný brzký den 7:45 – absolutní ticho

2) Dopoledne jsme vyjeli do městečka Orzola

3) Příjezd na La Graciosa

4) Cesta džípem na západ na Playa Francesa

5) Odjezd 16:51 z Graciosy

6) 19:59 návrat domů

Ve středu ráno mě vzbudilo absolutní ticho. Slunce vychází nad vulkánem, vy koukáte na terase do nekonečného sadu a obklopuje vás sopečný park Timanfaya. Mareček ještě spal a já si užívala ten nádherný absolutně tichý okamžik na místě, které vypadalo jako z jiné planety.

Graciosa

Dnešní den jsme se rozhodli navštívit ostrůvek Graciosa. Na něj několikrát denně pluje loď z městečka/přístavu Orzola. Auto lze zaparkovat za rohem v některé z ulic. Na Graciose si za pár euro můžete zakoupit výlety džípem na nejhezčí pláže. I přestože je ostrůvek malý a člověk by si řekl, to zvládneme pěšky, není tomu tak. Obzvlášť pokud cestujete s dětmi. Graciosa je písek a skály a po cestě neustále projíždí džípy, není to úplně příjemné místo na procházku. Takže doporučuji si džíp koupit. Bylo to dobrodružné. Pláže jsou tam přenádherné, jako v karibiku. Bohužel v písku cosi malého skákalo, zřejmě písečné blechy. Na ležení to moc nebylo. Voda je studenější.

Cesta na Graciosu trvá asi 20 minut a loď vás vezme okolo nádherných útesů severní části Lanzarote, takže celou cestu je na co koukat. Vlny jsou velké a s lodí to hodně hází. Někteří lidé nevypadali zrovna nadšeně. Nicméně nikdo nezvracel. Byl to nádherný výlet a všem ho velice doporučuji. Na tomto výletu jsme strávili celý den. Na baráček jsme se vrátili v 8 hodin večer.

Čtvrtý den 17.8.23 čtvrtek

1) El Golfo - Playa de los Ciclos – zelené jezero

2) Jezero Green Lake Jr. + přilehlá pláž Playa de Montaña Bermeja

3) Los Hervideros – útesy s jeskyněmi

4) Pláž Playa Blanca – nádherné koupání, spousta lidí

5) Návrat domů 20:00, kočička 😺

Ve čtvrtek jsme se rozhodli prozkoumat jihozápadní část ostrova. Okruh jsme začali známým „zeleným jezerem“ Playa de los Ciclos. K jezeru je již nějakou dobu vstup zakázán, takže jdete kousek od parkoviště po kamenité cestě nahoru podél skal. Na samém konci si uděláte foto a to je vše. Výhled je samozřejmě krásný.

Dále jsme pokračovali autem ke Green Lake Jr a k přilehlé černé kamenité pláži Playa de Mantana Bermeja. Opět krásné místo. Koupat se tam nedá, jako na mnoha místech na Lanzarote, vlny jsou silné a pláže jsou hodně kamenité.

Cesta dále směřovala do Los Hervideros, což jsou útesy s vykotlanými jeskyněmi. Cesty vás dovedou až skoro do jeskyní, kde vlny bijí ze všech stran velkou silou. Je to krásný zážitek.

Na všech místech, které jsme tento den viděli, nebylo nijak moc turistů. Přibližně 10-20. Všichni jsme se vystřídali na vyhlídkách při focení.

Toto se však nedá říct o vyhlášené pláži Playa Blanca. Vede sem dlouhá cesta po písečných dunách, kde si připadáte jako na Dakaru. „ídesítka“ tady dostala zabrat. Všude prach a kameny lítaly od kol, vyjeté ďolíky, kterým někdy nemáte šanci se vyhnout. Byla to zábava. Na konci cesty je velké prašné parkoviště. Jako mnozí další jsme se převlékali přímo tam. Pláž Blanca se nachází dole pod útesem, kam vedou dlouhé schody. Pláž je moc hezká, ale silně přelidněná. Mnoho lidí se tam přišlo jen vyfotit, hlavně mládež. Našli jsme si pěkné místo na útesech při zadní stěně, udělali si pěkné fotky a vykoupali se. K večeru jsme vyrazili domů.

V baráčku na nás čekalo milé překvapení. Z nestvůry, které jsme se báli první noc, se vyklubala malá černá roztomilá kočička. Byla velice bázlivá, ale nechala se od nás nakonec celý týden krmit. Koupili jsme jí v LIDLu nějaké granulky a kapsičky, a nechali je tam i pro příští obyvatele.

Pátý den 18.8. pátek

1) Kočička

2) Sopečný park Islote de Hilario - Parque Nacional de Timanfaya

3) Úžasné jídlo v místní restauraci

4) Cesta domů – nákup – nakoupili jsme i kočičce

Ráno nás přivítala na terase kočička.

Po opožděné snídani jsme vyrazili do vyhlášeného sopečného parku Islote de Hilario. K parku vede silnice, na které se tvoří kolony a dovnitř pouští v intervalech. Parkoviště je tam malé. Nicméně okolí je přenádherné, plné zvláštních lávových útvarů, takže se nenudíte. V momentě, kdy jste vpuštění na parkoviště, máte možnost využít komentovanou prohlídku parku autobusem. Nachází se zde restaurace s jídlem pečeným přímo v nitru země. Před okny restaurace probíhá na několika místech ukázka, jak stále silný je vnitřní žár vulkánu, na kterém se nacházíte. Do jámy hází suché větve, které okamžitě hoří, a z jiných menších děr vystřikuje ven voda, kterou tam lijí, a vznikají tak několikametrové gejzíry. Bohužel v restauraci vám je stůl vybrán obsluhou, takže nemáte jistotu, zda budete u okna a kam budete koukat. Doporučuji pečené brambory s různými dipy, byla to lahůdka. Ceny jídel lze vyhledat na google recenzích a jsou lehce nadprůměrné.

Prohlídka autobusem byla pěkná podívaná. Projedete se okolo rozmanitých vulkánů a všelijakých lávových utvarů hodně zblízka. Pěšky se tam nesmí. Autobus jede pomalu a jízda trvá asi 20 minut. Bohužel všechny fotky, které z toho mám, jsou skrz okno autobusu s hlavami lidí, takže nejsou moc pěkné.

Po cestě zpět jsme si udělali nákup a nakoupili jsme také naší kočičce.🐱

Šestý den 19.8. sobota

1) Prší

2) Útesy Famara

3) Procházka po domácí vinici

4) Večerní párty

Už předchozí večer jsme viděli přicházet mraky, což mě v srpnu docela překvapilo.

V noci pršelo. Nebyl to sice nijak velký déšť, ale naše auto změnilo barvu z bílé na oranžovou a skrz okna nebylo vidět. Nikdy by mě nenapadlo, že budu v srpnu na Kanárských ostrovech potřebovat stěrače. Respektive auto bylo spíš na myčku. Lanzarote je opravdu velice prašný ostrov. Všude okolo vás je pouze písek a kamení. Na konci týdne jsme už i my byli tak nějak vyprahlí a přiznávám, že jsem se těšila domů na trochu té zeleně.

Na sobotní den jsme si naplánovali výlet k nádherným útesům Famara v severní části ostrova. A opravdu to byl velký zážitek. I přes zamračené počasí a silný vítr jsme si to užili. Prašnou cestou můžete dojet až do nejvzdálenějším části útesů. Útesy Famara jsou zbytek velkého a hodně starého kráteru. V nejvyšším bodě má výšku téměř 700m. Oceán v tomto místě ostrova je velice divoký a vlny jsou obrovské. Ideální místo pro surfaře.

Bohužel jsme se už nestihli podívat na útesy seshora. Problém na Lanzarote je ten, že občas, abyste se dostali z jednoho bodu do druhého, musíte objet obrovský kráter nebo útes, a cesta trvá třeba hodinu. Mnohdy jsme v plánování s tímto nepočítali a cesty trvaly déle, než jsme předpokládali.

Také jsme občas měli problém s hledáním vstupních bodů do různých lokalit. Na mapách nejsou uplně přesně zakresleny.

Po návratu domů, jsme si udělali výlet po zdejší vinici a ochutnali víno, které zde bylo díky horku extrémně přezrálé, ale velice slaďoučké a dobré.

Večer jsem ochutnala tekuté víno, které nám tam nechali na ochutnávku. Po lahvince vína to nakonec skončilo půlnočním koupáním v našem ledovém bazénu 😂

Sedmý den 20.8. neděle

1) Výlet na Caldera Blanca + Montana Caldareta

Caldera Blanca je největší kráter na Lanzarote. Vysoký je 459m a jeho průměr je 1,15km.

Autem dojedete až na parkoviště za městečkem Mancha Blanca. Jedná se o malé parkoviště.

Od parkoviště vede cesta skrz sopečné vývěry a kamení. Šli jsme v sandálech, ale mít trekové botky by bylo bývalo lepší. V létě se jedná o relativně náročnou cestu. Není zde žádný stín, žádná zeleň a je tu horko jako na poušti. Já jsem to hodně podcenila, a vzala jsem pouze 2 velké lahve vody. První jsme vypili ještě dříve, než jsme se dostali k prvnímu kráteru. Rozhodli jsme se tedy vystoupat pouze na tento menší kráter - Montana Caldareta. Výhled z něj byl moc krásný. Nechtěla jsem to však riskovat, jelikož byli jsme opravdu vyřízení, takže jsme do Caldera Blanca dále nepokračovali a vrátili jsme se. Cestou jsme zpět dopili druhou láhev vody a v autě jsme to při klimatizaci několik minut rozdýchavali.

V zimě to je určitě příjemný výlet, v létě se připravte na 10km a 3 hodiny chůze ve spalujícím horku na rozžhaveném lávovém poli.

Kráter Caldera Blanca nad námi zvítězil, ale jsem ráda, že jsme se vrátili v pořádku. Možná se tam jednou vrátíme a zkusíme to znova, nicméně v létě to nebude 😊.

Osmý den 21.8. pondělí

1) Vrácení auta 10:00

2) 11:30 cca odlet

Lanzarote je krásný, ale pekelný ostrov. Města nás moc nenadchla, ale cestování po ostrově, všudypřítomná červená, lávová krajina, vinná réva, nekonečné výhledy, krásná skaliska, útesy, divoké černé pláže a oceán, to vše bylo jako z jiné planety.

Lanzarote rozhodně stojí za návštěvu.

Page updated

Google Sites

Report abuse