Na kolik nás to vyšlo ? Cena je vždy dohromady za dospělého a dítě 11let. (rezervace několik měsíců dopředu)
Půjčení auta u AutAtlantis přes DiscoverCars 8139,- + 500euro vratný deposit (bez pojištění-platili jsme na místě cca 2000,-, bez boostru - měli jsme vlastní)
Ubytování v Sea Roots přes Booking 20838,-
Doprava autem do/z Katowic cca 1500,-
Parking - týden v Katowicích přes ParkLot.pl na MEGA parking 1011,-
Letenky od Lufthansa 14000,- (kabinové zavazadlo v ceně)
Benzín na ostrově 1500,-
Výlet za velrybami přes GetYourGuide 2400,-
Obtížnost řízení: NÍZKÁ (na Azorech bylo řízení velice jednoduché, řidiči jezdí pomalu a dodržují předpisy. Na silnicích nejsou žádné nástrahy až na ty nádherné výhledy☺️)
Parkování v Katowicích , let přes Frankfurt do Ponta Delgady
První nákup jsme udělali v místním nákupním centru. Později jsme zjistili, že na hlavních cestách (ty co vedou dokola ostrova) se nacházejí místní sámošky, které mají vše co člověk potřebuje, za stejné ceny
Ubytování v Mosteiros
Na Azorské ostrovy jsme se chystali už dlouho. Původně jsme měli letět už o dva roky dříve - v únoru 2022. Bohužel v den odletu se Mareček probudil nemocný. Letět jsme měli z Norimberka a tam dojet Flixbusem. V Covidové době toto nešlo riskovat. Propadly nám tehdy letenky v hodnotě 7tis. Naštěstí všechno ostatní se nám vrátilo, buďto přímo finančně(ubytování, cestovko) nebo ve formě kuponů (Flixbus, půjčení auta).
Poznámka: Od té doby vždy pojišťuji letenky a ubytování proti stornu.
A nyní k naší cestě.
Na ostrov Sao Miguel jsme odletěli poslední týden v srpnu. Letenky jsem kupovala v akci cca za 7tis/osoba u Lufthansy více jak půl roku dopředu. Odlet z Katowic s přestupem ve Frankfurtu.
Parkování v Katowicích u letiště jsem zakoupila předem a bylo absolutně bez problémů.
Odbavení v Katowicích probíhalo velice chaoticky. U dvou pásů se předbíhalo spousta lidí. Nikdy předtím jsem neviděla takový zmatek. Batohy a osobní věci jezdily zmateně rozházené v krabicích na pásu. Jeden batoh nám projeli rentgenem, zatímco druhý byl ještě na začátku. Cennosti v jiné krabici, mezitím se na vás tlačí jiní zmatení lidé. Doteď mě překvapuje, že jsme tam nic neztratili.
Malé letadlo bylo příjemné. Dvousedačky mám ráda, protože nesedíte s nikým cizím 😊.
Ve Frankfurtu jsme byli asi za hodinu, ani jsme se nestačili pořádně usadit. Frankfurtské letiště je obrovské. Jen autobusem jsme od letadla jeli asi 15minut. Jelikož jsme měli na přestup asi hodinu a čtvrt byla jsem lehce nervózní. Naštěstí ukazatele a směrovky a mobilní aplikace Lufthansy nás spolehlivě nasměrovala skrz to šílené mraveniště.
Let měl cca hodinu zpoždění, tudíž jsem měla obavu, abychom stihli vyzvednout včas auto.
Poznámka: Na vyzvednutí auta si vždy dávejte minimálně hodinu až dvě rezervu od příletu, i za cenu, že tam budete čekat. Spíš ale nebudete, protože půjčovny mají aut dost.
Po příletu na Azorské letiště vše probíhalo absolutně bez problému. Letiště je malinké a půjčovnu aut jsme našli okamžitě. Půjčení auta proběhlo bez problému. Po zkušenostech z Říma(kde nás donutili si koupit ještě jedno pojištění), jsem nekupovala pojištění na internetu, ale až přímo na místě.
Auta z půjčovny najdete hned za výlezem z letiště.
K mému zklamání jsme nedostali Toyotu Aygo ale VW UP. S autem se nejezdilo špatně a byl z něj velice dobrý výhled. Do kopců samozřejmě řvalo jako o život. Autu bych se příště snažila vyhnout, hlavně z důvodu, že nemělo na palubní desce normální větráky, takže nebylo možné nikde uchytit držák na mobil. Kvuli navigaci to beru jako zásadní problém.
Zbytek našeho dne probíhal jednotvárně. Jelikož jsme byli velice unavení, hlavně já. Mareček, ten se prospal jak v autě tak i v letadle. Zajeli jsme si na nákup do obchoďáku blízko letiště. Nicméně bývalo by bylo lepší zastavit v některé ze „sámošek“ cestou do ubytování.
Ubytování jsme měli objednané přes booking tak jako vždy, koupené víc jak půl roku dopředu, což se opravdu vyplatilo. Ceny třeba 2-1 měsíc před odjezdem byly několikanásobně vyšší a nabídka malá, vše už bylo vyprodané.
Ubytování bylo absolutně nádherné v přízemním dvojdomku se zahradou. Majitelé bydleli ve vedlejším domě a byli strašně fajn. Za domem byla ještě další zahrada, kde si paní pěstovala zeleninu a měli tam i různá zvířátka. Pobíhalo tam na volno asi 10 morčátek, slepice, později jsme zjistili že tam je i obrovský králík. Měli také pejska. Pinky – ta nám chodila až do bytu 😊 a na zahradě lovila ještěrky 😊. Běhala si okolo domu a na pláž jak chtěla. Ubytování bylo velice čisté. Nicméně i přesto jsme později našli v bytě 2 obrovské šváby a 3 obrovské stonožky. Na to je třeba se připravit na takovém místě, to k tomu prostě patří.
Po tom co jsme se ubytovali, šli jsme se projít po okolí a seznámit se s městečkem Mosteiros. V tu chvíli jsme ještě netušili, jak skvěle jsme vybrali naše ubytování. Mosteiros je jedno z nejkrásnějších míst na ostrově a dokonce hned vedle ubytování je místo kde se dá posedět a koupit si vynikající hamburgery. Přiléhá skalnatá pláž s možností koupání v přírodních mořský jezírcích.
Během snídaně nás navštívila Pinky
Výlet : Miradouro da Lomba do Vasco – přes Sete Cidades – autem na parkoviště blízko Lagoa do Canario – pěšky na vyhlídku Miradouro da Boca do Inferno
Vyhlídka Miradouro do Cerrado das Freiras
Okruh jsme uzavřeli návštěvou Ponta da Ferraria – koupání na útesech v moři
Večeře v restauraci Brisa do Mar – nedoporučuji
Azorské ostrovy bych doporučila hlavně v létě. Počasí tam bylo krásné, nicméně i tak nám tam pár kapek spadlo. Jednu noc dokonce přišla bouřka. Na vrcholcích bylo chladněji a mlhavo. Letenky doslova za pár korun se dají najít i na zimní měsíce, avšak počítejte s chladnějším a deštivým počasím. Může se stát, že vám celá dovolená proprší.
Druhý den jsme se v rámci seznamování s ostrovem rozhodli jako první navštívit známou vyhlídku Miradouro da Boca do Inferno. Počítejte vždy s tím , že než někam dojedete, zdrží vás po cestě další krásná místa a výhledy, které jste ani neplánovali. Kolem ostrova vede dokola silnice a na ní je spousta nádherných vyhlídek – vždy když uvidíte značku s dalekohledem a textem Miradouro …. určitě tam sjeďte se podívat. Výhledy jsou všechny absolutně úžasné. Takto jsme po cestě zastavili na Miradouro da Lomba do Vasco . Vyhlídka je na dvě strany. Jedna míří na městečko Setes Cidades a zdruhé strany na oceán. Zde také začíná kratší stezka po kraji vulkánu okolo městečka Setes Cidades kterou jsme absolvovali šestý den ve čtvrtek.
Miradouro da Boca do Inferno – přijeli jsme tam přes městečko Setes Cidades. Když vyjedete nahoru, začnete míjet parkoviště po pravé straně. Vyjeďte až nahoru. My nechali auto zbytečně nízko a pešky jsme šli ještě kus po silnici. Nahoře po levé straně silnice je tabule s mapkou a za ní je nenápadný vchod do parku. Cesta se následně rozšíří a dostanete se po ní až k vyhlídce. Na vyhlídce bylo mimo nás ještě cca 10 lidí. Cesta vede krásným parkem. Dá se tam jít v sandálech ale budou vám padat kamínky do bot, jelikož většina cesty je štěrková. Azory jsou všudypřítomná džungle, takže už zde narazíte na květiny obrovského vzrůstu, omamně vonící Motýlovec Gardnerův s velkými žlutými květy.
Cesta je krátká a zvládnou ji všichni. K vyhlídce je to asi 1km.
Zpátky jsme se ještě stavili u jezera Lagoa do Canario. Je schované v džungli a musí se tam sestoupit po přírodních schodech, což je asi důvod proč tam skoro nikdo nebyl :D
V jezeře se nedá vykoupat. Jen koukat.
Poznámka: všude a vždy si berte s sebou plavky . Možností, kde se vykoupat je na Azorech spousta.
Cestou zpět jsme zamířili na jih a objevili u silnice další krásnou vyhlídku Miradouro do Cerrado das Freiras.
Okruh jsme uzavřeli návštěvou Ponta da Ferraria – což je přírodní mořské koupání v jezírkách mezi útesy. Skvělé jsme se vykoupali, byl to zážitek. Ve vodě jsou napříč natažená lana, kterých se můžete držet. A je to opravdu nutné. Vlny tam chvílemi byly velmi silné. S malými dětmi které neumí plavat nedoporučuji. My jsme si nakonec našli místo, mezi skálami, kde jsme se zaklínili a vzájemně se přidržovali. Nicméně i tak to s námi slušně házelo a odcházeli jsme trochu poškrábaní. Na místě je plavčík, který kontroluje aby lidé nezalézali pod skály a neplavali ven za bójky do oceánu. Na místě je převlékárna a záchod, nicméně nefungovalo tam světlo a záchod velice zapáchal.
Jelikož jsme byli už hodně hladoví a unavení a mně se nechtělo nic vařit navštívili jsme v Mosteiros restauraci Brisa do Mar. Obsluha byla sice milá, ale jídlo moc dobré nebylo, maso tvrdé, zbytek nic moc. Takže nemohu doporučit.
Vyhlídka Miradouro da Ponta do Escalvado
Vyhlídka Miradouro da Vigia das Baleias das Feteiras
Park Grena – u jezera Furnas
Výšlap, koupání, jídlo
V plánu byl Furnas. Nicméně v tu chvíli jsem ještě nevěděla jak je Furnas a jeho okolí rozsáhlé. Úplně v pohodě tam strávíte 3 dny. Cestou tam po jižní silnici jsme samozřejmě opět objevili další krásné vyhlídky. Miradouro da Ponta do Escalvado a Miradouro da Vigia das Baleias das Feteiras. Nelze je minout.
Furnas je hodně vysoko a opět se jedná o kráterovou oblast. Je tam malinko chladněji a díky tomu tam ještě naplno kvetly nádherné hortenzie. Jinde po ostrově na teplejších místech už byly hodně odkvetlé. Nicméně i tak velice krásné a hlavně obrovské !
Cesta nás zavedla přímo k jezeru. Tam zaplatíte drobný poplatek za vjezd. Tuším, že to byli 3 eura. Dá se platit kartou jako téměř všude na ostrově. I tam, kde byste to vůbec nečekali. Auto necháte na parkovišti. Projdete mezi stromy a uvidíte jezero, kde vás už z dálky vítá občasný závan sirných fumarol. Nachází se zde i restaurace a několik obchodů se suvenýry a také si můžete koupit luxusní Piňa Coladu podávanou přímo v ananasu. My jsme si dali samozřejmě nealkoholickou. Stála 10 euro.
V místní restauraci připravují luxusní jídlo přímo v dírách v zemi, tak jako například na Lanzarote . Pokud si tu chcete dát něco dobrého k jídlu, nečekejte do pozdějšího odpoledne, jinak na vás nic nezbyde 😕
Za restauraci je automat na vstupenky do parku Grena. Park Grena je vlastně džungle, kterou protéká řeka. Voda stéká z horních vodopádů a úplně nahoře se nachází vyhlídka. V parku jsou vytvořené cesty, někde schody, i docela strmé. Park je nádherný, připadáte si jako v pravěku. Vše, květiny i stromy jsou obrovské a opět zde omamně voní žluté květy Motýlovce. V létě je horní vodopád téměř vyschlý, teče tam jen drobný čůrek. Nicméně v jezírku pod ním se dá koupat. Voda je však ledová. V tomto parku jsem se do ostrova a do jeho džungle totálně zamilovala. Je to prostě ráj na zemi.
Na konci jsme se ještě vykoupali v horkých dřevěných vanách, které jsou umístěny kousek za vchodem. Voda ve vaně byl neskutečně horká, po chvíli si na to ale zvyknete. Když vylezete za vany, tak se můžete následně zchladit v ledové vodě která teče okolo a tvoří tam takové jezírko.
Při našem odjezdu od jezera malinko sprchlo. Podle předpovědi se blížila bouřka. Dokonce jsme museli zapnout stěrače 😊
Před Mosteiros jsme si ještě nakoupili v naší oblíbené sámošce.
Večer a v noci přišel liják.
Ponta Delgada a výlet za velrybami, parkování v podzemních garážích
Restaurace skvělé jídlo
Zastávka u letiště, tankování, návrat
Stonožky
Na dnešní den jsme se extrémně těšili. Měli jsme už dopředu naplánovaný a zakoupený výlet za velrybami na celé odpoledne. Sraz byl v Ponta Delgadě v přístavu, chvíli jsme to tam hledali, googlemaps nás nasměroval trochu špatně. Přístav je velký. Výhoda ale je že přímo vedle přístavu je velké podzemní parkoviště. Dá se tam krásně na celé odpoledne zaparkovat a ani to nebylo nijak drahé.
Výlet za velrybami byl úžasný. První půl hodinu nám pouštěli video s instruktáží a fotkami ryb, které se dají spatřit v okolí Azorských ostrovů a slečna bioložka nám k tomu dávala výklad.
Na moři jsme následně strávili ve člunu Zodiac asi 3 hodiny. Viděli jsme několik skupin různých druhů delfínů a v závěru jsme měli štěstí i na velrybu. Výlet byl celkově pojatý velice ohleduplně k živočichům a v průběhu cesty jsme dostali opět výklad od slečny bioložky. Ke zvířatům jsme se nepřibližovali nijak blízko, abychom je nerušili. Tento výlet opravdu všem velice doporučuji. Lze absolvovat buďto na člunu Zodiac nebo na větší, motorové lodi. To se doporučuje pro malé děti a důchodce. Člun Zodiac – tam je rozhodně větší zábava. Vpředu to hodně houpe. Vzadu je klidněji, ale zase tam šíleně stříká voda. Ještě že jsme měli ty gumové bundy.
Po návratu jsme si v restauraci, která byla hned vedle velrybího projektu dali vynikající jídlo.
Cestou zpět na ubytování jsme se zastavili podívat se na odlety letadel na letiště a opět na nákup do naší sámošky. 😊
No a večer doma nás překvapily kamarádky obří stonožky 😊
Pinky a ještěrky, snídaně meloun
Návštěva města Furnas
Parque Dona Beatriz do Canto
Parque Terra Nostra
Caldeiras – park s fumaroly, smrad, kukuřice
Miradouro de Santa Iria – vyhlídka cestou zpět – po severní straně ostrova
Ráno nás opět navštívila Pinky a lovila na zahradě v květináčích ještěrky. 🙂
Jelikož jsme předevčírem stihli pouze část z Furnasu, vydali jsme se dnes opět tímto směrem navštívit město Furnas. Zaparkovali jsme na první místě , které se nám zdálo jako parkoviště. Větší parkoviště jsme pak objevili blíž u parku Terra Nostra.
Furnas je moc hezké město s krásnými zahradami a architekturou. Místo, které nesmíte vynechat je botanická zahrada Terra Nostra. Park má celkem 12,5ha. Vstup lze platit na místě, byla zde krátká fronta. V zahradách najdete nejúžasnější rostlinky a obrovské stoleté stromy, dovezené z mnoha vzdálených koutů světa. Procházet se budete po krásných upravených cestách, které lemují potůčky a jezírka plné roztomilých barevných ryb. Součástí parku jsou geotermální prameny, na kterých jsou zbudované velké lázně. Voda je horká. Jsou zde převlékárny oddělené pro ženy a muže. Také si můžete zaplatit skřínku.
Na opačné straně města je otevřený park s velmi zapáchajícími sirnými fumarolami. Prodávají tu prý skvělou kukuřici, kterou jsme už bohužel nestihli, protože bylo pozdě a byla snědená. Pozor, neberou tam platební karty!
Cestu zpět jsme tentokrát zvolili po severní straně ostrova. Bohužel celkově nepůsobila severní část ostrova tak příjemně, jako ta jižní. Objevili jsme pouze vyhlídku Miradouro de Santa Iria.
Výlet do Miraduro da Vista do Rei – začali jsme na Miradouro da Lomba do Vasco
Procházka v Sete Cidades
Nejlepší burgery
Nákup, melouny
Procházka v našem městečku Mosteiros
Čtvrtek jsme absolvovali 12km procházku po kraji kráteru nad městem Setes Cidades. Auto jsme nechali na parkovišti u vyhlídky na Miradouro da Lomba do Vasco a šli až do Miraduro da Vista do Rei po písčité cestě, která vede dokola kolem kráteru. Po cestě vás čekají nádherné výhledy na obě strany. Do kráteru na městečko a z druhé strany na oceán. Cestu lemují jako obvykle obří Hortenzie a omamně vonící Motýlovec Gardnerův. Taktéž uvidíte několik pastvin s kravičkami. Na konci nás čekal turisticky hojně navštěvovaný, vybydlený hotel Monte Palace.
Nenechte se napálit jako my tím, že je uzavřený a zabedněný a nezkoušejte vlézt z druhé strany (odtud jsme přišli). Sice jsme se přes betonové stěny s ostatními lidmi dostali, ale uvnitř hotelu jsme zjistili, že v zadní straně je normálně otevřený hlavní vchod. 😂
K hotelu a vyhlídce vede silnice, kde potkáte spoustu autobusů s turisty. No ale není nad to si tam pěšky dojít sám, že.
I zde si můžete dát koktejl v ananasu, stánek jsme našli na spodní části silnice.
Stejnou cestou, po kráteru, jsme se vrátili zpět k autu. A jelikož jsme si pořádně ještě neprohlédli Setes Cidades, sjeli jsme dolů do města, zaparkovali a prošli se uličkami k jezeru. K prohlídce můžete použít i půjčovny kol. My jsme ale měli ukrutný hlad, takže po krátkém hledání na googlemaps jsme si našli skvěle hodnocený stánek. Ze silnice není vidět, nachází se totiž na dvorku jednoho z domů. Podle recenzí zde měla paní domácí dělat skvělé hamburgery. A opravdu byly neskutečné dobré.
Při návratu domů jsme opět jeli na nákup (melounů) a večer jsme si šli pořádně projít naše nádherné městečko Mosteiros, které uchvátí hlavně úžasnými výhledy na oceán a skálami , jakoby v něm rozházené. V centru městečka je moc pěkný kostelík, okolo kterého posedávají místní a hrají si děti.
Odpočinek, Mosteiros, útesy, burgery, pivo
Pátek jsme strávili velice odpočinkově, dojídáním jídla, které nám ještě zbylo a hraním si se zvířátky u majitelů na zahradě. Odpoledne jsme zašli na místní útesy a dali si tu skvělé poslední jídlo a pití – samozřejmě hamburger. Seděli jsme tam až do tmy, užívali si poslední vlny oceánu tříštící se o skály v paprscích zapadajícího slunce. Došel za námi i pejsek Pinky. Dopili jsme poslední Azorské pivo a limonádu Kima a rozloučili se tak s tímto nádherným místem na zemi.
1) Odlet
Sobotní odlet domů probíhal bez komplikací. Balení, poslední tankování auta, vrácení auta a čekání na let. Pršelo... Přestup ve Frankfurtu samozřejmě opět zážitek. Naše auto na nás v Katowicích čekalo bez problémů, vše bylo v pořádku. Odřídit cestu domů bylo náročné, jeli jsme přes noc. Domů jsme dorazili cca v 7 hodin ráno. Byli jsme rádi , že jsme doma, nicméně Azory v nás zanechali nezapomenutelné vzpomínky. Všude samí milí lidé, přenádherný ostrov. Sice nemám ve zvyku se na jedno místo vracet vícekrát, nicméně tuším, že na Azorech jsme nebyli naposled. Čekají na nás totiž ještě další Azorské ostrovy 😊